Tak, a je to tady.
Je mi 24 let. Dokončila jsem vysokou školu, mám stabilní zaměstnání. Před sebou krásnou budoucnost.
A ukončila jsem tříletý vztah. Vztah s velkým V. Takový ten, který je zpečetěn několika dovolenými, krizemi, dvojím stěhováním, dvěmi Vánoci s plnou parádou, včetně domácího bramborového salátu.
A přestože náš poslední rok byl plný hádek, slz a nedorozumění, nemohu se ubránit lítosti. Protože zezačátku jsem do něj vkládala obrovskou naději, že bych mohla konečně potkat toho ONOHO. Se kterým se usadím, se kterým založím rodinu a se kterým budu šťastná, takové to typické "a žili šťastně až do smrti".
Místo toho jsem před týdnem zabalila svůj život do desítek Ikea tašek a hlavou mi v novém poloprázdném bytě běžela kromě smutku (že to skončilo), vzteku (že to skončilo) a neuvěřitelné chuti na panáka, abych spláchla pachuť z nepříjemných posledních dní, otázka:
CO TEĎ?
Je mi 24 let. Mám po vysoké škole, mám super práci, byt, a jsem volná dělat cokoliv, co si zamanu.
Ale já bych se nejradši vdávala, měla bych děti, usadila se. Trávila víkendy plánováním společné budoucnosti, těšením se na rodinu, pečením koláčů a uklízením bordelu, co mi ten můj pojízdný cirkus představí.
Místo toho mám před sebou lahev vína a za sebou víkend proflákaný po svém, sledováním stupidních amerických sitcomů, baštěním zmrzliny, a stalkováním kamarádek na facebooku, se kterými jsem si hrála na schovku, které mají to, co já bych si tak přála.
Očividně to teď ale nemůžu mít, a proto si musím počkat.
A tak jsem se rozhodla vypsat si 150 věcí, které chci před svým velkým usazením stihnout.
Než se vdáš...tak se ti to zahojí.
Než se vdáš, tak to stihneš.
Svou cestu budu s vámi sdílet. Pro svou vlastní radost. A pro vaše pobavení a třeba i inspiraci.
Nejedná se o typický "bucket listový" blog plný cestování a aktivit, při kterých je potřeba být na volné noze a mít spoustu volného času a finančních prostředků. Jsem normální holka, co vydělává tak akorát a do práce chodí od pondělí do pátku. 5 týdnů dovolené a šmitec. Normální holka, normální život, normální sny.
Rozchodem nic nekončí, ale začíná.
A já začínám svou novou cestu.
Držte mi palce!
E.
Žádné komentáře:
Okomentovat